OSOBNOST
V předešlém postu padlo slovo o holandském primátologovi Fransi de Waalovi (1948), který (ať tréninkem biolog) působí na Katedře psychologie na Emory University v Atlantě (Professor of Primate Behavior) a také jako ředitel Living Links Center v Yerkes National Primate Research Center. De Waal se dlouhodobě zabývá sociálním chováním primátů, především pak tím, co nazývá tzv. stavebními bloky morálky (empatie, altruismus, reciprocita, smysl pro spravedlnost,...), které můžeme u našich nejbližších žijících příbuzných vysledovat.
BIO
Narozen v holandském městě s'Hertogenbosch (rodiště Hieronyma Bosche), de Waal získal své vzdělání na univerzitách v Nijmegenu, Groningenu a Utrechtu, kde se specializoval na zoologii a etologii.
V průběhu let 1975-1981 působil v Arnhemské Zoo (Burger's Zoo), kde se na ostrově o výměře jednoho hektaru nacházela šimpanzí kolonie čítající 25 členů. Poznatky, které de Waal nasbíral právě při studiu arnhemské kolonie, později zpracoval do svého prvního bestselleru Chimpanzee Politics (1982). Transformujícím zážitkem, který ovlivnil de Waalovo pozdější směřování, byl mocenský svár mezi samci Yeroenem, Luitem a Nikkiem, jenž vyústil v napadení Luita Yeroenem a Nikkiem, které se mu stalo osudným.
De Waal si na základě těchto událostí uvědomil, že spíše než agresi, by měl studovat mechanismy, které slouží k její redukci. Naplno se tak začal věnovat fenoménu řešení konfliktů (conflict resolution) a s ním spojenému chování, které jako první u šimpanzů objevil a pojmenoval ho usmiřování (reconciliation). Tímto termínem má na mysli chování následující po konfliktu, kdy dochází k něčemu, co bychom mohli označit právě jako usmiřování - soci se obejmou, políbí, případně si začnou vzájemně čistit srst. Podle de Waala slouží toto chování právě k redukování tenze mezi jedinci dané skupiny.
Několik měsíců po arnhemské "tragédii" (výzkum ukázal, že představa šimpanze jako milého, býložravého zvířátka v plenkách, je do značné míry mýtem a že šimpanzi jsou naopak poměrně agresivní tvorové, kteří loví menší primáty a příležitostně - mají-li početní převahu - systematicky vyhlazují členy sousedních tlup; jako první takové chování zaznamenala Jane Goodallová [44:37-49:03]) de Waal změnil působiště a zakotvil ve Spojených státech (1981 - Wisconsin National Primate Research Center; 1991 - Emory a Yerkes), kde svým studiem mimo jiné zviditelnil a zpopularizoval druh šimpanze, kterému (v porovnání se šimpanzem učenlivým) do té doby nebylo věnováno příliš pozornosti - šimpanze bonobo (studoval je především v Zoo San Diego).
De Waal je autorem celé řady bestsellerů, jejichž seznam můžete nalézt níže. Navíc je povídavý, a hlubiny internetu tak ukrývají nemalé množství záznamů jeho přednášek či rozhovorů. Uvedu sem prozatím jakousi ochutnávku, avšak přičinlivý čtenář toho jistě vyšťárá mnohem víc.
KNIHY
The Bonobo and the Atheist: In Search of Humanism among the Primates (in press)
The Age of Empathy: Nature's Lessons for a Kinder Society (2009)
Primates and Philosophers: How Morality Evolved (2006)
Our Inner Ape: A Leading Primatologist Explains Why We Are Who We Are (2005)
My Family Album: Thirty Years of Primate Photography (2003)
The Ape and the Sushi Master: Cultural Reflections of a Primatologist (2001)
Bonobo: The Forgotten Ape (1997)
Good Natured: The Origins of Right and Wrong in Humans and Other Animals (1996)
Peacemaking among Primates (1989)
Chimpanzee Politics: Power and Sex among Apes (1982)
v češtině:
Dobráci od přírody (2006)
PŘEDNÁŠKY & ROZHOVORY
COOPERATIVE SOCIAL BEHAVIOR - PopTech (29:15)
Tato přednáška, ač staršího data (2004), poskytuje na malém prostoru poměrně komplexní ochutnávku de Waalova výzkumu, proto bych ji také doporučil pro první seznámení se s tímto holandským primátologem. Přednáška je rozčleněna do čtyř částí podle jednotlivých diskutovaných témat: 1) usmiřování; 2) mocenské vztahy, hierarchie (body language, zastrašování); 3) reciprocita (food-sharing, grooming) a 4) spravedlnost (inequity task).
MORAL BEHAVIOR IN ANIMALS - TEDxPeachtree (16:53)
Tato přednáška je v porovnání s tou "poptechovskou" podstatně kratší a (ač se na časové ose nalézá téměř o 10 let dále) pokrývá v podstatě ta samá témata. Stojí však za zhlédnutí již jen proto, že zde de Waal promítá videa, která na Poptechu ještě neměl k dispozici nebo je zkrátka jen nevyužil. K vidění zde tak je například zábavnější verze záznamu tzv. inequity tasku s malpou kapucínskou, záznam tzv. prosocial choice tasku prováděného se šimpanzi nebo dva záznamy tzv. pull tasku, který je využíván ke zkoumání kooperace: 1) vzácná nahrávka šimpanzů z Yerkesova centra z roku 1937 (experiment byl veden samotným Robertem Yerkesem); 2) aplikace pull tasku na slony s pěknou ukázkou vyžírkovství (freeloading).
MONKEY BUSINESS 101: HOW ANIMALS COOPERATE - TEDxEmory (17:39)
De Waal v TEDx-u pořádaném na jeho domovské univerzitě rozebírá stejná témata a ilustruje je pomocí stejných záznamů jako v předešlých dvou přednáškách. Odlišné je však "zarámování" přednášky - de Waal si bere na mušku představu o tom, že člověk je tzv. homo economicus, a právě prostřednictvím příkladů ze své dlouholeté práce s primáty dochází k závěru, že: "Primates (incl. Homo sapiens) are FAR more social than Homo economicus."
NUSSBAUM/DE WAAL - ASC Conference (105:01)
V roce 2007 se o přednáškový pultík a následnou diskusi s de Waalem podělila americká filosofka Martha Nussbaumová, a to na akci Autonomy, Singularity, Creativity Conference, kterou hostila Duke University (milá shoda okolností, která umožnila, aby si Alex Rosenberg střihl roli moderátora).
Dámy mají přednost, a tak svou přednášku nejprve prosloví Nussbaumová (2:53-62:52). Věnuje se v ní soucitu (compassion) a jeho limitům, přičemž se na mnoha místech odvolává na de Waalovu práci. Následuje de Waalův výrazně kratší příspěvek (62:55-81:14), který se svou tématikou - přednáška se věnuje tomu, co de Waal označuje jako tzv. antropodenialism (= "an apriori denial that other animals can have human-like mental experiences") - do značné míry týká toho, co zaznělo v přednášce o soucitu. De Waal opět rozebírá poměrně rozmanitou škálu témat: antropomorfism/antropodenialism; empatie; reconciliation/consolation nebo princip evoluční parsimonie. Na závěr přidává krátkou anekdotu o revmatické samici šimpanze a soucitných reakcích, které její stav (a z něj plynoucí útrapy) vyvolával v členech její tlupy. Následuje zhruba 25 minutová diskuse (původcem jedné z připomínek je Steven Pinker, z jehož dotazu je zřejmé, že již v této době v něm probublávali Lepší andělé).
WEB
KNIHY
The Bonobo and the Atheist: In Search of Humanism among the Primates (in press)
The Age of Empathy: Nature's Lessons for a Kinder Society (2009)
Primates and Philosophers: How Morality Evolved (2006)
Our Inner Ape: A Leading Primatologist Explains Why We Are Who We Are (2005)
My Family Album: Thirty Years of Primate Photography (2003)
The Ape and the Sushi Master: Cultural Reflections of a Primatologist (2001)
Bonobo: The Forgotten Ape (1997)
Good Natured: The Origins of Right and Wrong in Humans and Other Animals (1996)
Peacemaking among Primates (1989)
Chimpanzee Politics: Power and Sex among Apes (1982)v češtině:
Dobráci od přírody (2006)
PŘEDNÁŠKY & ROZHOVORY
COOPERATIVE SOCIAL BEHAVIOR - PopTech (29:15)
Tato přednáška, ač staršího data (2004), poskytuje na malém prostoru poměrně komplexní ochutnávku de Waalova výzkumu, proto bych ji také doporučil pro první seznámení se s tímto holandským primátologem. Přednáška je rozčleněna do čtyř částí podle jednotlivých diskutovaných témat: 1) usmiřování; 2) mocenské vztahy, hierarchie (body language, zastrašování); 3) reciprocita (food-sharing, grooming) a 4) spravedlnost (inequity task).
MORAL BEHAVIOR IN ANIMALS - TEDxPeachtree (16:53)
Tato přednáška je v porovnání s tou "poptechovskou" podstatně kratší a (ač se na časové ose nalézá téměř o 10 let dále) pokrývá v podstatě ta samá témata. Stojí však za zhlédnutí již jen proto, že zde de Waal promítá videa, která na Poptechu ještě neměl k dispozici nebo je zkrátka jen nevyužil. K vidění zde tak je například zábavnější verze záznamu tzv. inequity tasku s malpou kapucínskou, záznam tzv. prosocial choice tasku prováděného se šimpanzi nebo dva záznamy tzv. pull tasku, který je využíván ke zkoumání kooperace: 1) vzácná nahrávka šimpanzů z Yerkesova centra z roku 1937 (experiment byl veden samotným Robertem Yerkesem); 2) aplikace pull tasku na slony s pěknou ukázkou vyžírkovství (freeloading).
MONKEY BUSINESS 101: HOW ANIMALS COOPERATE - TEDxEmory (17:39)
De Waal v TEDx-u pořádaném na jeho domovské univerzitě rozebírá stejná témata a ilustruje je pomocí stejných záznamů jako v předešlých dvou přednáškách. Odlišné je však "zarámování" přednášky - de Waal si bere na mušku představu o tom, že člověk je tzv. homo economicus, a právě prostřednictvím příkladů ze své dlouholeté práce s primáty dochází k závěru, že: "Primates (incl. Homo sapiens) are FAR more social than Homo economicus."
THE FEELINGS OF ANIMALS - DR2 (59:50)
De Waala v tomto rozhovoru pro dánskou televizi zpovídá novinářka Lone Franková. Diskutována je rozmanitá škála témat: reconciliation, consolation a conflict resolution (rozdíly mezi dvěma druhy šimpanzů); zabíjení a trestání u šimpanzů; emoce u primátů a jiných zvířat; morálka u primátů (veneer theory); jazyk a kultura u lidí a jiných primátů; sebevědomí u non-human animals (mirror self-recognition test); a další...
V roce 2007 se o přednáškový pultík a následnou diskusi s de Waalem podělila americká filosofka Martha Nussbaumová, a to na akci Autonomy, Singularity, Creativity Conference, kterou hostila Duke University (milá shoda okolností, která umožnila, aby si Alex Rosenberg střihl roli moderátora).
Dámy mají přednost, a tak svou přednášku nejprve prosloví Nussbaumová (2:53-62:52). Věnuje se v ní soucitu (compassion) a jeho limitům, přičemž se na mnoha místech odvolává na de Waalovu práci. Následuje de Waalův výrazně kratší příspěvek (62:55-81:14), který se svou tématikou - přednáška se věnuje tomu, co de Waal označuje jako tzv. antropodenialism (= "an apriori denial that other animals can have human-like mental experiences") - do značné míry týká toho, co zaznělo v přednášce o soucitu. De Waal opět rozebírá poměrně rozmanitou škálu témat: antropomorfism/antropodenialism; empatie; reconciliation/consolation nebo princip evoluční parsimonie. Na závěr přidává krátkou anekdotu o revmatické samici šimpanze a soucitných reakcích, které její stav (a z něj plynoucí útrapy) vyvolával v členech její tlupy. Následuje zhruba 25 minutová diskuse (původcem jedné z připomínek je Steven Pinker, z jehož dotazu je zřejmé, že již v této době v něm probublávali Lepší andělé).
DE WAAL/BATSON - ASC Conference (89:06)
Následující den již byl de Waalovi propůjčen větší prostor - na pódiu se opět setkal s Marthou Nussbaumovou (která přebrala štafetu po Rosenbergovi a představila se v roli moderátorky), tentokrát však i s americkým sociálním psychologem Danielem Batsonem, který proslovil svou přednášku Empathic Concern and Altruism in Humans (32:42-58:01) v závěsu za de Waalem a společně následně reagovali na otázky z publika.
De Waal se ve svém příspěvku (2:30-32:41) vrací k některým tématům, která nakousl v prvním vystoupení. Opět je tedy řeč o empatii (top-down/bottom-up view, motor/emotional contagion), ale například také o kooperaci (de Waal dává k dobru anekdotu o šimpanzí vloupačce do jeho kanceláře). Dále je probrána a na příkladu sexu přiblížena distinkce ultimate/proximate causes. De Waal věnuje tradičně pozornost i usmiřování a utěšování (reconciliation/consolation) - které tentokrát kromě primátů ilustruje i na havranech. V závěru se zaměřuje na linku mezi empatií a schopností poznat se v zrcadle (mirror self-recognition test).
De Waal se ve svém příspěvku (2:30-32:41) vrací k některým tématům, která nakousl v prvním vystoupení. Opět je tedy řeč o empatii (top-down/bottom-up view, motor/emotional contagion), ale například také o kooperaci (de Waal dává k dobru anekdotu o šimpanzí vloupačce do jeho kanceláře). Dále je probrána a na příkladu sexu přiblížena distinkce ultimate/proximate causes. De Waal věnuje tradičně pozornost i usmiřování a utěšování (reconciliation/consolation) - které tentokrát kromě primátů ilustruje i na havranech. V závěru se zaměřuje na linku mezi empatií a schopností poznat se v zrcadle (mirror self-recognition test).
DE WAAL/SCHLOSS - Bloggingheads (58:05)
V prvním z trojlístku "bloggingheadsovských" interview de Waal rozmlouvá s evolučním biologem Jeffreyem Schlossem. Dostanou se například k problematice lidské přirozenosti ve vztahu k té zvířecí. Na paškál přijde samozřejmě i téma de Waalovi blízké - empatie (attachment mechanisms, parental care, flexibilita, inhibice impulsů k zabíjení). Pánové se dále věnují například memetice ve vztahu k altruismu. Druhou půlku pak zabírá především diskuse propojení mezi morálkou a náboženstvím, představy morálky jako sebeklamu a fenoménu svědomí.
DE WAAL/BERREBY - Bloggingheads (58:54)
Tento rozhovor s novinářem Davidem Berrebym se točí kolem de Waalovy knihy The Age of Empathy, a ústředním tématem diskuse je tudíž empatie. Řeč je tak o různých stupních empatie (od emotional contagion po perspective taking) nebo o tom, jak ji lze zaktivovat (případně stimulovat) nebo naopak utnout (problematika ingroup/outgroup distinkce) - obecně tedy o její flexibilitě. Poměrně velký prostor je však věnován i vztahu mezi morálkou (později v rozhovoru vědou) a náboženstvím - de Waal považuje náboženství za možný zesilovač (amplifier) morálního chování, nikoli však za původce tohoto chování. V závěru se pak opírá do nových ateistů a staví se spíše na stranu akomodacionistů.
DE WAAL/BERREBY - Bloggingheads (58:54)
Tento rozhovor s novinářem Davidem Berrebym se točí kolem de Waalovy knihy The Age of Empathy, a ústředním tématem diskuse je tudíž empatie. Řeč je tak o různých stupních empatie (od emotional contagion po perspective taking) nebo o tom, jak ji lze zaktivovat (případně stimulovat) nebo naopak utnout (problematika ingroup/outgroup distinkce) - obecně tedy o její flexibilitě. Poměrně velký prostor je však věnován i vztahu mezi morálkou (později v rozhovoru vědou) a náboženstvím - de Waal považuje náboženství za možný zesilovač (amplifier) morálního chování, nikoli však za původce tohoto chování. V závěru se pak opírá do nových ateistů a staví se spíše na stranu akomodacionistů.
WRIGHT/DE WAAL - Bloggingheads (48:39)
Ve třetím interview pro Bloggingheads je pak de Waal zpovídán samotným zakladatelem této stránky Robertem Wrightem. Nejprve je probíráno téma, u něhož se stalo nepsaným pravidlem, že je ho třeba v "dewaalovských" rozhovorech pokrýt, tj. kontinuita morálky napříč živočišnou říší. Následně je diskutována tzv. teorie pozlátka (veneer theory) - Wright si stěžuje, že ho de Waal neustále, avšak neprávem, označuje za "pozlátkáře" (ale že mu to zase až tak nevadí, protože mu tak alespoň roste citační index). Zbytek rozhovoru je pak již víceméně věnován vztahu náboženství a morálky.
XENOPHOBIA: WHY DO WE FEAR OTHERS - Project Origins, ASU (133:20)
Další ze série debat seskupených pod hlavičkou The Great Debate projektu Origins (Arizona State University) - tentokrát na téma xenofobie. De Waal svůj příspěvek (43:37-56:26) nazval The Ancestry of Xenophobia a věnuje se v něm následujícím tématům: yawn contagion u šimpanzů s ohledem na ingroup/outgroup distinkci; násilí u šimpanzů/bonobů a implikace pro člověka; peacemaking/conflict resolution/reconciliation + valuable relationship hypothesis a implikace pro člověka.
CREATIVITY CONVERSATION - Emory University (53:10)
Hominid je divadelní hra, která vzešla ze spolupráce mezi de Waalem, Out of Hand Theater a Theater Emory. Hra líčí (již dříve zmiňované) osudy Yeroena, Luita, Nikkieho a dalších členů arnhemské šimpanzí kolonie, které de Waal zachytil ve svém raném bestselleru Chimpanzee Politics.
Více o tom, jak hra vznikala, jak probíhala spolupráce mezi divadelníky a de Waalem a co si z toho dotyční odnesli, se pak můžete dozvědět právě z tohoto rozhovoru mezi de Waalem a režisérkou hry Ariel de Man, který byl na místě činu natočen den po premiéře.
THE COLBERT REPORT - Comedy Central (4:46)
Třešnička na konec: "My guest tonight says that we are no different from the apes, so I'm sure he will not mind if I throw my feces at him." Krátký rozhovor se Stephenem Colbertem o de Waalově knize Our Inner Ape.
Žádné komentáře:
Okomentovat