pátek 1. února 2013

David Eagleman

OSOBNOST
Profesní záběr amerického neurovědce Davida Eaglemana je vskutku obdivuhodný a neodbytně vyvolává otázku: "Sakra, kde na to ten chlap bere čas?". No považte sami: jako raný čtyřicátník je Eagleman předním odborníkem na synestézii vnímání času; se svým týmem a dalšími spolupracovníky vyvíjí a testuje takové vychytávky jako je sensory substitution (13:45 - 16:13) nebo prefrontal gym (15:11-17:03); promýšlí, jak může internet zabránit kolapsu naší civilizace; zabývá se vztahem mezi neurovědou a právem (tzv. neurolaw); vydává bestsellery popularizující vědu; zakládá nová hnutí (possibilianism); ve volných chvílích pak dělá "science advisora" pro TV seriál Perception a po večerech, kdy by normální smrtelník s takovým zápřahem přišel domů a padl na hubu, píše povídky. Lidi jeho ražení ve mně vyvolávají zvláštní směs fascinace a frustrace...

BIO
Narozen roku 1971 v Novém Mexiku. Nejprve studoval obor "Britská a americká literatura" na Rice University, Ph.D. však již získal z neurovědy na Baylor College of Medicine v Houstonu, kde později i zakotvil. Působí zde jako šéf Laboratory for Perception and Action a řídí také Initiative on Neuroscience and Law.

A právě věci, které se odehrávají pod záštitou této Iniciativy jsou zajímavé pro Medního Ledvěda. Některé z nich Eagleman rozebírá v 6. kapitole svého bestselleru Incognito, kterou pojmenoval Why Blameworthiness Is the Wrong Question. Snaží se v ní ukázat, jaký dopad mají poznatky současné neurovědy na právní systém - na to, jak smýšlíme o konceptech jako je svobodná vůle, morální odpovědnost nebo trestuhodnost (blameworthiness, culpability). Z neudržitelnosti těchto konceptů v jejich současné podobě pak vyvozuje, jak by se měla proměnit praxe trestání (Eagleman argumentuje pro odvrat od retributivistické koncepce trestu ve prospěch konsekvencialistické alternativy).
     Tyto své názory přehledně shrnuje v jednom rozhovoru a přednášce, které linkuji níže - ale rozhodně stojí za to, prostudovat si samotnou kapitolu, v lepším případě pak celou knihu. Přidávám také odkaz na novější přednášku (květen 2012), kde Eagleman podává pěkný přehled některých výzkumů týkajících se fenoménu násilí.


WEB
Homepage III G+ III FB III Twitter


KNIHY
Incognito: The Secret Lives of the Brain (2011)
Why the Net Matters: Six Easy Ways to Avert the Collapse of Civilization (2010)
Wednesday Is Indigo Blue: Discovering the Brain of Synesthesia (2009)
Sum: Tales from the Afterlives (2009)

v češtině:
Inkognito aneb Tajný život mozku (2012)
(všemi deseti doporučuji originál - číst překlad, byť od dobrého překladatele, je vždy riziko... a co teprve od  překladatele, kterému se povede zprasit hned podtitul)
Suma (2011)


PŘEDNÁŠKY & ROZHOVORY
DAVID EAGLEMAN ON MORALITY AND THE BRAIN - Philosophy Bites (12:23)
Rozhovor moderovaný Nigelem Warburtonem ze série Philosophy Bites, který se zaměřuje právě na obsah výše zmiňované 6. kapitoly. Eagleman v něm zdůrazňuje závislost morálky na mozku, což ilustruje na příkladech toho, jak radikálně se může proměnit chování jedince, dojde-li k poškození mozku (Phineas Gage, pedofil). Dále rozebírá to, jaké implikace má skutečnost, že si geny ani prostředí, do něhož se narodíme, nevybíráme, pro představu o tom, že lidé disponují svobodnou vůlí. Následně argumentuje pro "do budoucna hledící" (forward-looking) právní systém.

THE BRAIN AND THE LAW - RSA (34:17)
Vzhledem k tomu, že mu RSA propůjčila téměř 3x tolik času co PB, má Eagleman možnost obalit tématickou kostru, kterou načrtl v rozhovoru s N. Warburtonem, větším množství příkladů. Při ilustraci teze "You are your brain" se tak například neomezuje pouze na případ Phinease Gage a pedofila, ale mluví i o  texaském střelci na věži (Charles Whitman), starších lidech trpících Parkinsonem, u nichž léky způsobí, že roztočí celé rodinné mění v kasínu, nebo o testosteronem nadopovaném wrestlerovi, který v tzv. steroidové zuřivosti (steroid rage) zabil svého syna, manželku a následně vztáhl ruku i na sebe.
      Eagleman se vrací také k otázce svobodné vůle, seznamuje publikum s tzv. zákonem dostatečného automatismu (the law of sufficient automatism) a opět poukazuje na implikace pro právní systém - otázka trestuhodnosti (culpability).
     V závěru pak rozebírá něco, co v rozhovoru pro PB nezaznělo - představuje další styčné body mezi neurovědou a právem, jimiž jsou: i) detektory lži; ii) detektory biasů (IAT - test implicitních asociací); iii) problematika mozkové smrti; iv) problematika vylepšování mozku.

DAVID EAGLEMAN ON THE SCIENCE OF DE- (AND RE-) HUMANISATION - iq2 (76:35)
Jak jsem naznačil dříve, tato přednáška pro Inteligence2 se točí okolo problematiky násilí - Eagleman si na začátku pokládá otázku, jak je možné, že během historie jsme byli opakovaně svědky toho, jak jedna skupina používá násilí vůči skupině jiné, a to se souhlasem autorit a aniž by pro ní tato skupina představovala bezprostřední hrozbu.
    Právě na tuto otázku se pak snaží nalézt odpověď za pomoci poznatků evoluční biologie, sociální neurovědy a sociální psychologie. Posluchači je tak předložena intelektuální koláž, přičemž jednotlivé složky kompozice sahají od ingroup/outgroup distinkce, trolley problemu, tzv. syndromu-E, přes dehumanizaci, Breivika, výzkumy schopnosti empatizovat v závislosti na ingroup/outgroup distinkci, až k debatě mezi disposicionisty a situacionisty nebo chápání násilí z perspektivy epidemiologie. V závěru Eagleman nabízí několik návrhů, jak lze takovému chování předejít. Následuje zhruba 20 minutová diskuse.

THE COLBERT REPORT - Comedy Central (5:44)
DE: "As Pink Floyd said: 'There's Someone in My Head, but It's Not Me.'"
SC: "Uhm...are you high?"

2 komentáře:

  1. Jen bych upozornil, že česky vyšlo ještě Sum: http://www.volvox.cz/knihy/albion/eagleman_suma.php

    OdpovědětVymazat
  2. No vidíte, na to jsem zapomněl. Děkuji. Doplním.

    OdpovědětVymazat